Alyth
Alyth je malé skotské okresní město, které se rozkládá pod stejnojmennou horou, 8 km severovýchodně od města Blairgowrie, na okraji rozsáhlého vřesoviště, táhnoucího se až k vesnici Braemar. Rozrostl se z malé vesničky v severní části oblasti Perth and Kinross.
V roce 2011 v obci žilo 2301 obyvatel.
V roce 1488 udělil král Jakub III. Alythu městské právo neboli Burgh of Barony s právem pořádat trhy a jarmarky.
V okolí je většina půdy využívána zemědělsky jako pastviny pro dobytek, rozlehlá pole obilí, kukuřice a brambor, a úhledných, dlouhých řádků malin, rybízu, angreštu a dalších bobulovin. Přes sezónu se Alyth zaplní množstvím sběračů, přijíždějících z východní Evropy, bydlících v karavanových kempech v okolí statků.
Kostel v Alythu
V Alythu a okolí je kromě ovocnářských hospodářství a pasoucího se dobytka i několik golfových hřišť, hotel, obchody se základním zbožím, rychlé občerstvení u „Tin Tina“, pošta, banka a asi 5 hospůdek a barů. Každý rok v červenci se v místním lesoparku „Den of Alyth“ pořádá minifestival s účastí místních kapel „Jam in the Den“. Alyth má i svůj dudácký band Alyth & District Pipe Band a vydávají místní měsíčník Alyth Voice.
Vodopád Reekie Linn Asi 8 kilometrů severně od Alythu se na řece Isla nachází vodopád Reekie Linn, jenž patří mezi přístupné vodopády a je situován nedaleko Craigisla Bridge na silnici B954. Za normálních podmínek padá voda v Reekie Linn do hloubky 6 metrů, a pak následuje větší, 18metrový vodopád. Když se řeka rozvodní, oba vodopády splynou do jediného vopádu, který měří 24 metrů.
Zhruba 10 kilometrů jihovýchodně se tyčí 345 metrů vysoký kopec Kinpurney Hill s výhledem do údolí Strathmore. Na vrcholu stojí kamenná vyhlídková věž z 18. století.
Asi 3 km severovýchodně od Alythu na kopci Barry Hill (208 m) se nalézají pozůstatky pevnosti ve které podle Artušovských legend věznil král Mordred královnu Guinevru, choť Artušovu. Pozůstatky se skládají ze série rozpadlých, volných kamenných hradeb, které využívají v místní topografii.
V roce 2011 v obci žilo 2301 obyvatel.
V roce 1488 udělil král Jakub III. Alythu městské právo neboli Burgh of Barony s právem pořádat trhy a jarmarky.
V okolí je většina půdy využívána zemědělsky jako pastviny pro dobytek, rozlehlá pole obilí, kukuřice a brambor, a úhledných, dlouhých řádků malin, rybízu, angreštu a dalších bobulovin. Přes sezónu se Alyth zaplní množstvím sběračů, přijíždějících z východní Evropy, bydlících v karavanových kempech v okolí statků.
Kostel v Alythu
V Alythu a okolí je kromě ovocnářských hospodářství a pasoucího se dobytka i několik golfových hřišť, hotel, obchody se základním zbožím, rychlé občerstvení u „Tin Tina“, pošta, banka a asi 5 hospůdek a barů. Každý rok v červenci se v místním lesoparku „Den of Alyth“ pořádá minifestival s účastí místních kapel „Jam in the Den“. Alyth má i svůj dudácký band Alyth & District Pipe Band a vydávají místní měsíčník Alyth Voice.
Vodopád Reekie Linn Asi 8 kilometrů severně od Alythu se na řece Isla nachází vodopád Reekie Linn, jenž patří mezi přístupné vodopády a je situován nedaleko Craigisla Bridge na silnici B954. Za normálních podmínek padá voda v Reekie Linn do hloubky 6 metrů, a pak následuje větší, 18metrový vodopád. Když se řeka rozvodní, oba vodopády splynou do jediného vopádu, který měří 24 metrů.
Zhruba 10 kilometrů jihovýchodně se tyčí 345 metrů vysoký kopec Kinpurney Hill s výhledem do údolí Strathmore. Na vrcholu stojí kamenná vyhlídková věž z 18. století.
Asi 3 km severovýchodně od Alythu na kopci Barry Hill (208 m) se nalézají pozůstatky pevnosti ve které podle Artušovských legend věznil král Mordred královnu Guinevru, choť Artušovu. Pozůstatky se skládají ze série rozpadlých, volných kamenných hradeb, které využívají v místní topografii.
Mapa - Alyth
Mapa
Státní území - Spojené království
 |
 |
| Vlajka Spojeného království | |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| CY | Velština (Welsh language) |